V sobotu
začalo najíždět procesí okolo deváté a
postupně dorazilo cca 30 lidí a psíků. Někteří
dorazili později a ti nestihli naší procházku do
okolního lesa. Nikdo z nás tam vloni nebyl, tak jsme
šli podle navigace pana správce a plánovaný rybník jsme
našli. Dokonce se nám podařilo se vrátit okruhem
okolo rybníku bez ztráty jediného človíčka
či psíka. Skalní houbaři sledovali naši trasu z lesa
a donesli si plné tašky krásných hub. My, co by nás
houba musela nakopnout nebo nám vynadat jsme si vycházku užili
i bez darů lesa.
Následoval
oběd, kávička a hra. Martina Machačová,
která dorazila později z výstavy se svým obranářským
psem – čivavou :o))) se
svojí kámoškou vymyslely moc pěknou hru. Jednalo se
o vyplňování křížovky s citátem, jak
jinak o psech. Křížovka měla barevná políčka.
Ke každé barvě bylo jedno stanoviště, ke kterému
se museli hráči ze středu hřiště
dostat přes úkoly. Barva modrá (já) … přes
kladinu. Barva žlutá (Barča Blažejová) … u třech
papírových koulí plnili pejsci povely: sedni, lehni a oběhni
kouli. Barva červená (dcera Remešů – moc se
omlouvám, zapomněla jsem jméno) … absolvovat slalom
pozadu s psíkem v náručí. Poslední barva
zelená (Martina Machačová) … muselo se k ní
dojít zády k sobě, rukama zaklesnutýma do sebe.
Při každém běhu si soutěžící řekli
o písmenko té dané barvy. Svou křížovku měli
ve středu hřiště a mohli vybíhat jen když
se jejich hráč vrátil s písmenkem. Pokud si někdo
popletl políčko a u daného stanoviště ho nemohl
získat, musel zpět do středu skákat žabáky.
Ani
si nedovedete představit, jak jsem byla túze spokojená,
že jsem si vybrala stanoviště :o))) Martina si
vyslechla několik „ostrých výhrůžek“ a pan
správce chvíli koukal a pak se mě zeptal, co to s těma
lidma vyvádíme, jestli je chceme odrovnat :o)))
Ale nakonec si soutěžící s tajenkou hravě
poradili, protože samozřejmě opisovali a domýšleli
písmenka. Hra se Martině opravdu povedla.
Po
chvíli odpočinku jsme se vydali do lesa na dříví.
Našli se i tací, kteří na mé zahulásání, že
jdeme do lesa na dříví odpověděli že to máme
blbý a jestli chceme pomoci :o)) Samozřejmě se
zapojili všichni a dřeva bylo až až. Zapálili jsme
oheň, opekli buřtíky a v družné zábavě
setrvali …. no jak kdo. Někteří odejeli ještě
za světla, někteří až za tmy a i ti, co zůstávali
odpadali, až nakonec u ohně zůstali tři noční
můry já, Eva Holanová a Dany (ten nedobrovolně,
když tam byla panička :o)) Když jsme se i my odebrali
do hajan v domnění, že jsou tak dvě hodiny
ráno, jak je náš obvyklý čas, bylo teprve půl
jedné. Všechny asi zmohli zážitky celého dne :o)
V neděli
jsme si dali ranní kávičku, trochu potrénovali výstavní
postoj a běh s našimi štěňaty a
vyrazili jsme domů. Vyložili jsme za deště Ivetu
s Kamíkem v Praze a pokračovali do Loun.
Jitka si v autě zdřímla a jak jsem jí
varovala, přelítla jsem odbočku na Louny …. tak
se probrala a začala spolupracovat, protože se bála,
že se za světla domů nedostane :o)))) Dostala.
Děkuji
všem za příjemně strávený víkend, Martině
Machačové zejména.
A
teď pár fotek z dílny všech … mé, Báry a
Jitky |