Dovolená (11
- 21/07/2008)
|
Na
dovolenou jsme se tentokrát vydaly samy ... jen já, Any a
Yusha. Naše výprava směřovala do Bystřice
pod Hostýnem, kam jezdím služebně a vždycky jen s vyplazeným
jazykem dorazím, vyřídím co je potřeba a hurá
domů. A mrzelo mě, že jsem neměla ještě
moc příležitostí si tuto oblast prohlédnout. |
Ve
středu 17.7. jsem sbalila několik tašek ... do
Bystřice, do Prahy, na výstavu, ručníky a osušky
pro psy, baťůžek s hračkama (ani jednou
si jich ty potvory nevšimly :o), kyblík s granulema,
oblečení na výstavu, kufr s česacíma potřebama
.... ano, zase jsem zaplnila auto, ale ve všem jsem měla
úžasný systém, který jsem zapomněla jen z části,
takže jsem hledala jen minimálně :o))) |
|
Ve
čtvrtek jsme vyrazily dost brzy, abychom bez problémů
projely Prahu. Za Prahou jsem musela zastavit u mekáče
na kafe, protože už jsem byl psychicky odrovnaná a
myslela jsem, že na brněnskou dálnici ani nebudu mít
odvahu. Řidiči mi připadali jako splašení,
předjížděli zprava a několikrát jsem málem
skončila díky nim s rozbitým autem. Ale naštěstí
se situace uklidnila a já v pořádku dojela do Kroměříže,
kde začínal můj plán na shlédnutí všeho, co
bude možné. Na prohlídku zámku jsem vyrazila sama. Bohužel
ani do zahrad psi nesmí, takže jsme pokračovaly dál.
V Bystřici jsme se ubytovaly a já myslela, že
chodím chrupku u telky v hotelu ... neee, telefonát a
volala Lenka Kyšáková, jestli nechceme dorazit. Tak tedy
ano, večeře v příjemné hospůdce
není nikdy na škodu :o)) |
V pátek
jsem vyrazila zakoupit mapy a nabrat prospekty na informační
centrum. Pak oběd s Kyšákovými a po obědě
jsme vyrazily na hrad
Helfštýn.
Tam psíci mohly. Myslím, že tam se nám všem opravdu
hodně líbilo ... byly tam sice dřevěné
mosty, ale ne vysoké a nikam do výšek jsem nemusela šplhat
(vyjma samozřejmě k hradu, ten je opět
kupodivu postavený na kopci :o)
Hrad jsme si nejprve prolezly samostatně a pak s panem
průvodcem, který zkoušel naše obecné znalosti a já
uspěla hned dvakrát, potřetí jsem dala prostor i
ostatním, abych nevypadala jako šprtka :o) Mincovnu a výstavu
předmětů uměleckých kovářů
jsme už nenavštívily, to by nás nebavilo ... paní v upomínkových
předmětech se smála, že psíky by to nebavilo,
podrbala je na hlavě a my vyrazily zpět. |
|
|
V sobotu
ráno jsme vyzvedli Lenku s Asangem a vyjeli směr Rožnov
pod Radhoštěm
do skanzenu. Psi tam směli jen s košíkem ...
myslíte, že my košíky sebou měli??? Vysvětlila
jsem pani u vstupu, že nekoušou a paní se asi bála, že
kousnout by mohla panička, tak když měli psiska už
tu platnou vstupenku pustila nás dovnitř. Další hádanka:
kolik psů ve skanzenu mělo košík?? Ano, hádáte
dobře, žádný :o)
Prošli
jsme skanzen, já vnikla do kostela a jednoho domku, koupila
jsem mamině měchačku a zakotvili jsme v restauraci
... nejdříve kávičku a kofolu a postupně
jsme se protlachaly až k obědu. K tomu nám
hrála cimbálovka, kterou já sice nemusím, ale k takovému
místu patří. Nakonec jsme své unavené kosti zvedli,
prošli zbytek, koupili perníčky a vyrazili jsme na
Radhošť. Lidí tam bylo jako smetí. Anynku jsem nejdříve
pustila, ale protože bylo u stánků spousta odpadkových
košů, raději jsem jí pak pustila až když jsme
je minuli. Došli jsme až k soše Radegasta. Tak následovalo
povinné focení. Vyštvaly jsme nenápadně alespoň
některé děti a vysadily tam psiska ... fotila
jsem nejen já, ale i spousta jiných turistů a
obdivovali, jak naši dokonalí modelové sedí a ani se
nehnou :o))) Pak si Nanda došla ke nějakým turistům
pro rohlík, který si za svou práci zasloužila .... děti
mávaly ručičkama a maminka se tvářila nevraživě,
tak jsem jí to zarazila :o)))
Chtěli
jsme pokračovat dál, ale nebe se začalo kabonit a
já měla strach, že dostaneme plaváka. Tak jsme
sestoupili na parkoviště, koupili frgále a vyrazili
zpět. Po dešti samozřejmě ani stopy :o) |
|
Neděle
vypadala po ránu zakaboněně, tak jsem zajásala a
cílem mého dalšího putování byla ZOO
se zámkem v Lešné,
nedaleko Zlína. Prošla jsem asi půlku zoologické
zahrady (kam opět bohužel nesmí psi) a začalo
pražit slunce. Takže rychle, téměř poklusem (já!!!)
k autu, aby se mi tam holky neuvařily. Zbytek ZOO
a zámek jindy :o) Kousek odtud nám mapa ukázala další
zajímavost, hrad
Lukov. Jak se mi do té doby podařilo
všechno bez problémů najít, tentokrát jsem obec
projela 3x než jsem trefila odbočku. Ale hrádek to
byl opravdu příjemný. Již dopředu jsem se
psychicky připravila na most, který vede do hradu. Ovšem,
když jsme vyfuněly nahoru, už jsem si svou odvahou
nebyla jistá. Chtěla jsem požádat rodinku turistů,
aby mi převedli holky, ale nakonec bych se o ně bála,
tak jsem hrdinně vyrazila kupředu ... a most se se
mnou nezřítil, ani jsem nepropadla :o) |
|
V pondělí
ráno jsem si vyzvedla na městské policii povolení
vjezdu na vrch
Hostýn.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem vyjela směr
kopec, že je do půlky v mlze. Opravdu báječný
výlet. Nahoře byla zima, mlha a v závěru začalo
mrholit. Když jsem se chtěla projít křížovou
cestou, poněkud jsem znejistěla, protože tam byl
přeškrtnutý pes. Nebyla jsem si teda moc jistá,
jestli tam můžu nebo ne, tak jsem hrdinně vykročila.
Ovšem valný požitek jsem z toho neměla, protože
bylo opravdu ošklivě. Tak jsme se zase spakovaly a na
Hostýn vyrazím někdy sama, abych si mohla prohlédnout
i kostel, který vypadá moc pěkně ... jen jsem
nakoukla, byla právě bohoslužba. |
|
Úterý
bylo posledním dnem našeho pobytu v Bystřici a okolí.
Z materiálů, které jsem získala v informačním
centru jsem zjistila, že v nedalekém Holešově
je synagoga a židovský hřbitov.
Auto jsem dala do stínu, nebylo moc vedro, tak to šlo.
Synagogu jsem za pomoci místních našla a moc mě překvapila,
stejně jako průvodkyně v ní. Byla to
milá a ochotná mladá paní, byla no ní vidět, že má
o svou práci opravdový zájem. Synagoga je nejen
ojedinělá stavba v Čechách, protože je
stavěna v polském stylu, ale má i velmi zajímavou
historii a kupodivu nebyla ani vypálena ani nijak zničena
za druhé světové války. Pak jsem si ještě
prohlédla židovský hřbitov a opět se udělalo
teplo. Po návratu jsem šla s holkama do lesa.
Naprosto spolehlivě našly louže a bláto a když jsem
zamyšlená přestala sledovat co vyvádějí, udělaly
si z louží a
bláta dostihovou dráhu a jinak poslušné holky se staly
zablácenými ďáblíky (to asi proto, že jsem je
celou dobu pečlivě okolo kaluží převáděla,
abych na hotel nevodila blátivé koule). Lapila jsem je v letu,
dostaly co proto a po zbytek odpoledne bylo o zábavu
postaráno.
Sotva uschly, už jsme opět vyrážely ke Kyšákům.
Tentokrát nejprve na procházku po poli na návštěvu
dcery a pak na úžasnou přednášku ...... o
fotografování žraloků pod vodou a dalších zajímavostí
v Jižní Africe. Do postele jsme se dostaly k půlnoci. |
|
Ve
středu ráno jsem nemohla dospat, protože jsem musela
dorazit na čas do Moravského
krasu,
kde jsem měla objednanou prohlídku Punkevní jeskyně.
Jo, pěkný zážitek, jsem ráda, že počasí se
vydařilo, nebylo moc pěkně a holky mohly
dospat v autě ranní budíček o páté :o)))
Při
pohledu
na mapu jsem si řekla, že je ještě brzy na návrat
do Prahy a nedaleko jsou Boskovice.
Do zámecké zahrady mě s psiskama opět
nepustili, tak jsme si to šly vynahradit na hrad ... ani
tam jsme nesměly ... to mě fakt mrzelo, hrad
zezdola vypadal úžasně. Já nevím, naše holky jsou
sice malé ďáblice co se týče kaluží
či mršin, ale že by tlapičkami hrabaly tak
dlouho, až poškodí hrad, to se mi fakt nezdá :o)))) Tak aspoň ještě pár fotek ....
Yusha začala stávkovat a řekla zcela jasné NE! Takže při focení musela ležet, jinak ani náhodou.
|
|
Z Boskovic
do Prahy bylo ještě spousta zajímavostí po
cestě, ale to už jsem si zakázala, protože bychom k Čermákům
dojely o půlnoci. Ale jsem přeci na dovolené,
nikam nechvátáme, tak
kašlu na dálnici a najedu na ní až u Humpolce. Navigaci
jsem nezapnula, protože jsem jela přeci výletně
podle mapy. Výsledek ... v Havl Brodě jsem najela
na jinou silnici a pelášila jsem směr Kolín
:o) Tak jsem si řekla nevadí, třeba potkáme
medvědy a půjdeme si s nima hrát. Medvědy
jsme nepotkaly a šťastně jsme dojely do Újezdu.
|
|
Ve
čtvrtek ráno už jsem měla lehkou klepavku jako vždy,
když jdu s nějakým svým psem do narkózy. S Yoshou
jsme vyrážely na rentgen na dysplazii. Všechno dopadlo
dobře, vyzvedly jsme ještě štěňatům
rodokmeny a šťastně dojely zpět k Čermákům,
kde jsme setrvaly do soboty. Po obědě jsme se jeli
společně s Ivetou a Kamíkem podívat k Magdě
na štěňata a pak na hotel. V neděli výstava
v Mladé Boleslavy, po ní krátká procházka a
posezení u Holanů a večer cesta domů. V pondělí
a úterý jsem se musela vzpamatovat z takového množství
zážitků a vyprat několik praček :o))) |
Jo,
dovolená se nám tento rok myslím dost povedla, akorát
jsem musela svatosvatě slíbit Utce, že příště
jede s námi, protože na milost mě vzala až v pondělí
navečer, do té doby dělala uraženou dámu :o)))) |
|
| |
|
|