Dánsko (24.-26.6.2010)

Den nultý 

Ten den padlo rozhodnutí, že jedeme. Původně jsem chtěla jet sama, ale nakonec jsem se rozhodla, že ve dvou se to lépe táhne a uhranula jsem Simonu, aby jela se mnou. Rozhodly jsme se ovšem naposlední chvíli, a tak už jsme nesehnaly hotel ... nevadí, ve stanu to těch pár nocí přežijeme. Pak už jen plánuji cestu, tisknu kde co, mapy, kdyby se náhodou navigace zbláznila, vše je nachystáno. Simona má před odjezdem práce až nad hlavu, jsme rády, že to aspoň stíhá.
     

* * *
  

Den první 

Vyrážíme ve čtvrtek po obědě ... s malým zpožděním. Ale všechno je domluvené, tak o nic nejde. Do kempu dorážíme asi v 1,30 v noci. Celých cca 900 km jsem zvládla řídit bez obtíží a dvěmi asi hodinovými přestávkami. Stavíme stan při čelovce a druhé malé baterce, ale kupodivu to všechno klape. Dokonce jsme postavily i obývák ke stanu, přístřešek "kvíču" (nenuťte mě si pamatovat jak se to jmenuje regulerně :o))
A pak už jen do postele ... tedy do spacáku.
    

* * *
  

Den druhý 

Ráno kávička a koláč ke snídani ... no že bychom se moc vyspaly na náročný den se říct nedá ... pár hodin by se ještě hodilo. No, nedá se nic dělat. Platíme kemp a vyrážíme směr Vildbjerg. Zatím navigace plní svou funkci jak má, všechno jsme našly velmi rychle. Nacházíme i podle tibeťáčka u silnice místo dánské speciální výstavy TT, kterou posuzuje Primož Peer, slovinský chovatel a rozhodčí. Na výstavě jsme potkaly mnoho známých a kamarádů. Já byla moc ráda, že po více jak měsíci opět vidím Kirsi a Reddyho. Všechno byla velmi milá setkání. 
Výstava byla super a výsledky myslím odpovídají kvalitě psů, málokdy jsem se s rozhodčím neshodla. Výsledky i s fotkami na webu Simony:

http://www.sengge.cz/Shows/Denmark10a.htm

  

Po výstavě jsme si trochu oddychly, prošly se venku ... no vlastně venčit jsme nezvykle nemusely, zvláštní pocit :o) Snad každý se nás vyptával, koho budeme dnes vystavovat ... když jsme odpověděly, že nikoho, tak aha, vy vystavujete zítra ??? A vy ani psy sebou nemáte??? Na tento dotaz jsme obě odpovídaly asi 20x :o) Kdo by taky jel jen tak na výstavu ... no my. Chvíli jsme si povídaly ještě se známými z Holandska a panem Peerem.
   
Poté jsme se přesunuli s ostatními do kulturního centra hned vedle sportovní haly, kde byla výstava. Všechno bylo velmi příjemné, krásné prostředí. Od čtyř hodin odpoledne na nás čekala přednáška o genetických testech pro tibetské teriéry od zástupkyně univerzity v Missouri (USA) pani Liz Hansen. Přednáška byla stručná, paní Hansen ji zároveň promítala, a tak to bylo pro mě přeci jen srozumitelnější ... bála jsem se, že nebudu vůbec rozumnět.

foto: Simona Jemelková
Po přednášce následoval nejzajímavější program celého dne ... společná večeře. Byly jsme usazeny ke stolu s dvěma páry z Dánska a s hosty z Austrálie. Všechni byli moc příjemní lidé. Večeře byla naprosto skvostná. Ráda poznávám cizí kuchyně a ta Dánská by mi teda asi chutnala. Všechno kromě krevet (ty se mi opravdu nelíbí) jsem ochutnala a se vším jsem byla nadšená. Včetně kávy a moučníku. Po večeři jsem byla zralá na to sebou praštit a spát.
Ale den ještě nekončil ... následovala přednáška Primože Peera doprovázená velkým množstvím krásných fotografií o Native TT. Jsem moc ráda, že jsem se mohla zase něco málo o nich dozvědět. I když to bylo poměrně rychlé, přednáška skončila ve 22,00 hodin. Už jsme na nic nečekaly a jely rychle zpět do Herningu (cca 15 km). Pak už je sprcha, shnout zážitky dne a ... hele, ona už je zase jedna, jde se spát :o)
  

* * *
   

Den třetí 

Tentokrát jsme si opět moc nepřispaly, ačkoli výstaviště bylo jen cca 2,5 km od kempu. Světovka byla jistě velmi zajímavá a z mého pohledu nijak překvapující. Posuzoval slovinský all round rozhodčí Štefan Šinko. Myslím, že nejen já, ale i jiní si již dopředu dle katalogu mohli udělat představu o výsledcích a málokdy jsme se spletli :o) Těžší to měl pak rozhodčí ve třídách fen .... Nicméně chápu, že má právo na názor a já jsem se jen utvrdila v to, co nechci. Někteří možná obdivují show psy, barvičky, ale část předvedených jedinců už má s tibeťáky pramálo společného.  Fotky umístěných v albu Simony:
http://www.facebook.com/album.php?aid=2067391&id=1405615314&l=b3885ead9e
   
Po výstavě, na které jsme se potkaly s dalšími známými, jsme se se všemi rozloučily, poděkovaly zástupcům dánského klubu za všechno, za jejich organizaci, srdečnost a vůbec všechno. Daly jsme si oběd ... jak jinak v Dánsku než thajskou kuchyni :o)) Pak venku kávičku, kobližky a byl čas vyrazit do města. Simona našla na webu, že v Herningu je muzeum moderního umění. To přede mnou neměla říkat, úkolem dne se totiž stalo ... najít ho (nestihly jsme si vyhledat dopředu adresu). Nakonec se nám to podařilo, ale v muzeu už bylo zavřeno. Tak jsme se aspoň pokoukaly venku ... i to rozhodně stálo za to. Něco málo zajímavostí najdete na těchto odkazech:
   
Informace a fotografie muzea moderního umění a celkový letecký snímek na areál výtavrného umění, kde kromě muzeí jsou i školy pro výtvarníky, venkovní expozice soch, přírodní bludiště a další zajímavosti ... místo, která stojí za to navštívit:    ZDE
    
Další info o muzeu moderního umění se spoustou obrázku i z interiéru:   ZDE  a   ZDE
    
Dalším zajímavým místem v této lokalitě je Muzeu Carl-Henning Pedersen & Else Alfelts:  ZDE
  
* * *
   

Den čtvrtý ...

... a den poslední. Uběhlo to rychle a byl čas ráno všechno spakovat do auta a vyrazit domů. Po cestě jsme neodolaly a zajely si pár kilometrů od dálnice k moři. Ano, skvělý nápad. Příjemná hoďka u moře nám dala energii zase vyrazit dál.

   
Fotky z Herningu a od moře
   

A závěrem:
Děkuji Simoně, že se dala poměrně snadno přesvědčit, že bude fajn vyrazit ... a bylo to fajn. Potkaly jsme spoustu známých, které jsme osobně již léta neviděly a nebo se známe jen z mailů a bylo příjemné je poznat osobně.
Dánsko je nádherná země s krásnou jednoduchou architekturou, která je přesně podle mého gusta (jako ostatně celá Skandinávie), Dánové jsou příjemní a ochotní lidé. Dánský klub měl vše zorganizované na jedničku, nedalo se jim vytkout nic.
A pozor ... supermarkety na každém rohu k nám nepřišly z Dánska ... dárky jsme musely nakonec nakoupit na čerpačce :o)