Novoroční procházka ... Dlouhá Louka

Po zlepšení mého zdravotního stavu už jsme se všichni cítili rozválení až hrůůůza!!! Ve městě počasí nic moc ... sice mrzlo, ale po sněhu ani stopy. Tak jsme si řekli, že lépe se procházet v horách než ve městě. Čím více jsme se blížili našemu oblíbenému místu na Dlouhé Louce, tím sněhu přibývalo. Až jsem se nakonec při parkování málem zahrabala do sněhu :o)) Dany vystoupil z auta a šlehnul sebou o zem ... miluje válení ve sněhu ... dělá to kdykoli a kdekoli. Tady by nám to až tak nevadilo, sníh byl čistý, kdybychom nepotřebovali popojít o kus dál, kde už nebyl pohyb aut a lidí a je možné psiska pustit a nechat vylítat. Nakonec se dal přesvědčit a zvednul se. Poté, co byl ovšem odepnutý z vodítka sebou šlehnul znova a pak ještě mnohokrát, dokud se dostatečně nevyválel ... proto na fotkách jeho "rozcuch" ... před odjezdem byl učesaný :o)))

A ještě jednou Dlouhá Louka s Any a Yushou

V sobotu jsme si chtěli idylický "zájezd" do hor zopakovat. Tentokrát jen s Any a Yushou, protože Dany a Utka spravovali doma zábradlí ... přesněji museli u opravy asistovat :o)) Nám se ovšem nepodařilo dojet na místo, protože tam bylo šíleně lidí. Jezdíme sice dále než na parkoviště, jako lyžaři, ale napříč naší cesty se zahrabala nějaká paní s autem a já neměla opravdu nervy čekat, až ji pánové vyprostí. Původně jsem si říkala, že se tedy vydáme na hrad Rýzmburk, ale tam by nám to klouzalo, tak jsme nakonec zastavili o kousek níž u lesa, kde jsem se zase málem zahrabala já :o) Holky se vylítaly, mě ujela noha na ledě a málem jsem sebou šlehla i s foťákem na krku a pěkně jsme vymrzli :o) Od našeho návratu Bobiny chrní (cca 4,5 hodiny :o))