Víkend s tibeťany Zbraslav u Brna (25.-27.8.2006)

Na víkend jsme se vydali do kynologického areálu ve Zbraslavi u Brna. Konal se tam víkend z tibeťany pořádaný naším klubem. Vydali jsme se už v pátek. Dojeli jsme s Danym do Újezdu, kde jsme se potkali s Jitkou, Benny a Byemkou. Vyvenčili jsme Kamíka (Cambu Lamleh Legs-Smon), vyzvedli paničku Ivetu na nádraží a vyrazili. Cesta super, až na uzávěru příjezdové komunikace k areálu. Ale nakonec nás místní dovedli na místo.

Ubytovaní jsme byli přímo v areálu v ubytovně. Jitka s holkama měla za sebou týdenní soustředění agility a projevila se jako opravdu výborná společnice, protože usínala nejen v sedě, ale i za chůze a nechala se zaktivizovat asi na dvě minuty než zchroupala talíř křupek :o)))) Tak jsme nakonec v pátek moc neflámovali a šli spát.

V sobotu začalo najíždět procesí okolo deváté a postupně dorazilo cca 30 lidí a psíků. Někteří dorazili později a ti nestihli naší procházku do okolního lesa. Nikdo z nás tam vloni nebyl, tak jsme šli podle navigace pana správce a plánovaný rybník jsme našli. Dokonce se nám podařilo se vrátit okruhem okolo rybníku bez ztráty jediného človíčka či psíka. Skalní houbaři sledovali naši trasu z lesa a donesli si plné tašky krásných hub. My, co by nás houba musela nakopnout nebo nám vynadat jsme si vycházku užili i bez darů lesa.

Následoval oběd, kávička a hra. Martina Machačová, která dorazila později z výstavy se svým obranářským psem – čivavou :o)))  se svojí kámoškou vymyslely moc pěknou hru. Jednalo se o vyplňování křížovky s citátem, jak jinak o psech. Křížovka měla barevná políčka. Ke každé barvě bylo jedno stanoviště, ke kterému se museli hráči ze středu hřiště dostat přes úkoly. Barva modrá (já) … přes kladinu. Barva žlutá (Barča Blažejová) … u třech papírových koulí plnili pejsci povely: sedni, lehni a oběhni kouli. Barva červená (dcera Remešů – moc se omlouvám, zapomněla jsem jméno) … absolvovat slalom pozadu s psíkem v náručí. Poslední barva zelená (Martina Machačová) … muselo se k ní dojít zády k sobě, rukama zaklesnutýma do sebe. Při každém běhu si soutěžící řekli o písmenko té dané barvy. Svou křížovku měli ve středu hřiště a mohli vybíhat jen když se jejich hráč vrátil s písmenkem. Pokud si někdo popletl políčko a u daného stanoviště ho nemohl získat, musel zpět do středu skákat žabáky.

Ani si nedovedete představit, jak jsem byla túze spokojená, že jsem si vybrala stanoviště :o))) Martina si vyslechla několik „ostrých výhrůžek“ a pan správce chvíli koukal a pak se mě zeptal, co to s těma lidma vyvádíme, jestli je chceme odrovnat  :o))) Ale nakonec si soutěžící s tajenkou hravě poradili, protože samozřejmě opisovali a domýšleli písmenka. Hra se Martině opravdu povedla.  

Po chvíli odpočinku jsme se vydali do lesa na dříví. Našli se i tací, kteří na mé zahulásání, že jdeme do lesa na dříví odpověděli že to máme blbý a jestli chceme pomoci :o)) Samozřejmě se zapojili všichni a dřeva bylo až až. Zapálili jsme oheň, opekli buřtíky a v družné zábavě setrvali …. no jak kdo. Někteří odejeli ještě za světla, někteří až za tmy a i ti, co zůstávali odpadali, až nakonec u ohně zůstali tři noční můry já, Eva Holanová a Dany (ten nedobrovolně, když tam byla panička :o)) Když jsme se i my odebrali do hajan v domnění, že jsou tak dvě hodiny ráno, jak je náš obvyklý čas, bylo teprve půl jedné. Všechny asi zmohli zážitky celého dne :o)

V neděli jsme si dali ranní kávičku, trochu potrénovali výstavní postoj a běh s našimi štěňaty a vyrazili jsme domů. Vyložili jsme za deště Ivetu s Kamíkem v Praze a pokračovali do Loun. Jitka si v autě zdřímla a jak jsem jí varovala, přelítla jsem odbočku na Louny …. tak se probrala a začala spolupracovat, protože se bála, že se za světla domů nedostane :o)))) Dostala.  

Děkuji všem za příjemně strávený víkend, Martině Machačové zejména.

A teď pár fotek z dílny všech … mé, Báry a Jitky

  
  
Společná procházka
Hra
Všichni běhali jako o závod ...
... občas bylo nutné zvolnit tempo! Bára dohlíží, aby všichni splnili povely.... ... i Cassi dohlíží, jestli panička nešvindluje
Hlavně si nezamotat nohy! Poťouchlý výraz autorky hry a jejího hlídače!!! Náš Kamík si vedl skvěle.
Byemce se týdenní trénik vyplatil. Soutěžit v náručí páníčka .. co víc si přát? Hry se účastnili nejen tibeťáci, ale i kříženci ...
... někteří velcí ... ... někteří malí ... ... ale všichni milí a k tibeťákům snášenliví :o))))
A teď už zasloužený odpočinek. Nejmladší účastnice hry. Večer s buřtíkama.