Setkání přátel tibetského teriéra Soběslav

18/6/2005

     

Ahoj všichni!
Tak se zase hlásím po roce s další reportáží z klubové výstavy v Soběslavi.
Jako každý rok se konala při Oblastní výstavě. Náladu se nám pokusila zkazit hned v úvodu veterinární přejímka – dotyčná dáma se zřejmě rozhodla, že svou precizností lidem otráví výstavu, což se jí vcelku dobře dařilo. Při tak malé účasti, jako byla letos si myslím, že by pořadatelé měli příště vybrat osůbku poněkud příjemnější. Po této počáteční formalitě jsme se setkali s ostatními u kruhu, který  byl opravdu veliký, prostorný a tedy pro některé třídy, kde byl hlášen velký počet psů, výborný. O výsledcích a posuzování se rozepisovat nebudu. Výsledky najdete tradičně na klubové stránce TTC.
   
Pro nás byla tato výstava mimořádná, protože se sešly 4 generace tibeťáků. "Služebně" mladší to neocení, ale pro ty, co pamatují začátky chovu to jistě bylo stejně jako pro nás velmi příjemné. A kdo že to byl?
ICh. Winnie von Nama-schu (Ing. Jana Matoušková) - babička Winnie byla jedním z prvních tibeťánů dovezených po roce 1989 ze západní Evropy.
B´Shintu Sherpa CS "Ronja" (maj. Ing. Lucie Dvořáková) - je dcerou Winnie a prvního lamleha IOCh. Dschowo Lamleh von Nama-schu dovezeného k nám Simonou Jemelkovou (Sengge) 
Ch. Antao Smon-Lam (můj Dany) - je synem Ronji a anglického psa Ch. Roneeka Voodoo at Alilah, který byl zapůjčen paní Anke Peine do chov. stanice Sengge Simony Jemelkové
Alascha Dkarba Zajdy "Alma" (maj. Jarmila Bucková) - je dcerou fenky Bianca Falize dovezené ze Slovenska od chovatelky Aleny Fajerové (Dhangarhi) a našeho Danyho.
Winnie se předvedla ve třídě veteránů v úžasné kondici ve věku 15 let a pro nás byla jedinečnou a nejlepší pro svou vitalitu. Ronje je 12 let a jejím největším koníčkem jsou koně, u kterých se se svou paničkou udržuje v kondici. I ona se předvedla ve třídě veteránů. Doufám, že to nebylo naše poslední setkání a přeji všem hodně pohody a zdraví. 

    
Odpoledne jsme se kolem čtvrté sešli na místním kynologickém cvičišti. Počasí nám letos přálo až až. Bylo pěkné vedro, ale dalo se to vydržet. Než se vytvořily týmy lidiček a pejsků ochotných soutěžit, ještě jsme stihli probrat pár události dne, trochu oddychnout po výstavě a pak jsme se mohli vrhnout do boje…..
Po skvělém výsledku z loňska jsme opět vytvořili osvědčený tým ve složení: můj Dany, Anda a Utka, Jarka Bucková s Almou a Thamínkem a Hanka Chmelová s Kasíkem. Hanka s Kasem to vzali vážně a zvolili pro Kasíka sportovní sestřih, aby ho chlupy nebrzdily :o)

Soutěže byly velmi podobné těm v loňském roce a bylo vidět, že i ostatní to neponechali náhodě a trénovali, aby nás trhli  :o)) 
První disciplínou bylo: Poznej svého psa - se zavázanýma očima a jen podle hlavy. Za naše družstvo soutěžila Jarka s Almičkou a samozřejmě v pohodě. Stejně jako všechna ostatní družstva. Druhým úkolem bylo vyzkoušení poslušnosti pejska. Psíci měli splnit povely: sedni - lehni - zůstaň - ke mě - štěkej. Za naše družstvo jsem vyrazila do boje s Any já. Můj nejposlušnější pejsek Dany se tvářil, že z vedra upadne a už vůbec se netvářil, že by chtěl poslouchat. Ovšem do chvíle, než jsme nastoupili. To se probral a sedl si mi vedle nohy a sledoval, jak to Any pěkně dělá a připojil se k povelu štěkej (ten on rád). Ostatní družstva byla také již výborně připravena a tak jsme tentokrát nebyli jediní, kteří splnili všechny povely. Povedlo se to tuším ještě dvou pejskům. Třetím úkolem bylo baštění piškotů na čas. Pro velké vedro jsme zvolili počet piškotků 3. Za nás opět nastoupila Anda, té nedělá problém zdlábnout kdykoli cokoli, vedro nevedro. Někteří soutěžící si ovšem požitek ze sladké bašty nehodlali nechat páníčky zkazit a tak slastně piškotky vychutnávali  beze spěchu i přes jejich naléhání. Poslední disciplínou byl agility běh. Trať se skládala ze 4 překážek, tunelu, kladiny a houpačky. Naše družstvo zastupovala Hanka s agiliťákem – začátečníkem Kasíkem. A super!!!! Nástup měl přímo raketový, všechny čtyři překážky doslova přeletěl a pak …. se stejnou rychlostí vyletěl, místo do tunelu, z dráhy za fenkou. Naštěstí se nechal Hankou odlákat a vrátil se na trať a pokračoval rychle dál. Prostě někdy přesvědčit pejska, že vítězství je důležitější než lítat za holkama není jednoduché :o))) Někteří pejsci šli také opravdu velmi pěkně a zdolali dráhu bez větších karambolů. Některým se nechtělo ....... 
      
Soutěžení ukončila večeře v podobě pečených kuřátek. V tu chvíli jako kdyby někdo mávl proutkem, všichni psíci přerušili své poletování a usedli ke svým nebo cizím páníčkům a dali se do žebrání. To jim šlo všem dokonale a vyhráli by do jednoho......
Po véče bylo vyhlášení. Všechna soutěžní družstva dostala odměnu za své skvělé snažení. Ale první zase mohlo být jen jedno. A tak se nám podařilo to, co dosud jedinému družstvu … obhájili jsme naše loňské prvenství!!!! Máme samozřejmě velkou radost a doufáme, že příští rok se najde někdo, kdo nám to nedaruje a porazí nás :o)))

Večer jsme se sešli, poklábosili, popili a šli kolem půlnoci spát. My i psíci jsme měli zážitků za celý až nad hlavu. V neděli dopoledne jsme ještě probrali detaily  při kávičce nebo venku při venčení miláčků, a bylo na čase se zpakovat a vyrazit domů. My jsme odvezli Jarku s psíky do Nepomuku, nabaštili jsme se a pokračovali dál. 
   
Co se mě osobně líbilo bylo nadšení všech soutěžích co nejlépe uspět a ukázat, že umí se svým chlupáčem pracovat. Při překážkové dráze bylo vidět, že se stále více lidí snaží s tibeťáky o výcvik agility a někteří jsou opravdu dobří. Klobouk dolů a všem vám držím pěsti, ať se nějaký tibeťán objeví i ve vrcholných soutěžích!
Co se mi nelíbilo byla netečnost některých majitelů, kteří i přesto, že jsem všechny požádala před během překážkové dráhy, aby si uvázali své psíky je nechali běhat k dráze a kazili to ostatním. To je myslím nefér. . 
Z letošní Soběslavi mám dobrý pocit. Velký dík Michalovi Hrdinovi a jeho přítelkyni a manželům Pravdovým, kteří okolo nás poletovali.  A samozřejmě díky všem, kteří se přijeli pobavit, nejen vyhrát.

Tak ahooooj zase za rok!

Dscho Utra U-ti, Antao Smon-Lam "Dany", A´Naya Lamleh Legs-Smon "Any" a já, B´Thami Lamleh Legs-Smon, Alanscha Dkarba Zajdy "Alma" a Jarka Bucková, Kailás Sengge "Kasík" a Hanka Chmelová

      

Za fotografie děkuji: Simoně Jemelkové (Sengge), Hance Chmelové, Aleně Fajerové (Dhangarhi), Adéle Bednářové a Marcele Stejskalové