|
|
|
Odleva: vizsla Sára a
její panička Věra - naše spolubydlící, dále jejich kamarádka s černým
labradorem, za mnou stojí Kasík, pode mnou se povaluje Utka a zbývající
chumel chlupů je Any, kterou bylo jen velmi těžké vyfotit jinak než v
letu .....
|
|
|
|
Na podzim
mě velmi zaujal zážítek Hanky Chmelové s kamarádem tibeťákem Kasíkem
(Kailas Sengge) z výcvikového a relaxačního soustředění, které pořádá
pan Dostál, psí škola Falco. I proto jsem se rozhodla, že také s nějakým
chlupáčem vyrazím. A protože se mi nepodařilo vylosovat jen jednoho,
los padl na Any a Utku. |
|
|
|
Ve středu
jsem vyrazila na služební cestu do Ústí nad Labem a skončila jsem v nemocnici na pohotovosti s alergickým záchvatem. Dali mě
dohromady a já místo toho, aby to pro mě bylo varováním a jela jsem
domů, jsem si nechala holky dovést, nakoupila zásoby a vyrazila směr
Jablonné v Podještědí. Nic mě nedokázalo odradit z návštěvy mého
oblíbeného kraje. |
|
|
|
Na místo jsme dorazily v
pořádku a na čas. Po registraci jsme se ubytovaly v chatce a čekaly,
kdo s námi bude nocovat. Že to nebude Kasík jsme věděli dopředu. Kasík
bydlel v chatce hned vedle. S námi bydlela panička Věrka s vizslou Sárou
z Prahy. Obě byly moc prima. Sára a naše holky se velmi záhy zkamarádily.
Jen panička Věrka nezná tibeťáky a tak je bez dozoru ponechala s otevřeným
baťohem s granulkama v chatě a Any Sárince pár granulí užrala, než
jsem dorazila a zasáhla.
Po úvodních informacích
jsme si užívali volného pohybu psů a povídání s ostatními
majiteli. Utka se rozhodla, že to nemá zapotřebí a jejím
stanovištěm se stal můj gauč. Nany lítala venku s Kasíkem a váleli
se v nakrátko posekané a uschlé trávě. Kas převzal roli našeho ochránce
a když si na naše holky "zasedla" fenka středoasiata (mimochodem
ani jednou ani jednu z mých tibeťaček nedohnala...), velmi statečně
ji odháněl :o) Bylo to fakt super. Pokaždé jsme se museli smát, jak jí
hnal. Zahnal jí tak 3-4 metry od nás a pak se vrátil hrdý, že nebezpečí
je zažehnáno. Prostě jako správný tibeťák.... Nanda
usoudila, že když už jí náhodou nějaký pes doběhne, připlácnutím
na zeď se stane neviditelnou. A protože jí to vycházelo (psi si jí učuchali
a šli si po svých), tuto svou metodu praktikovala. |
|
|
|
Ale neštěstí bohužel
nechodí po horách, ale po lidech. Ve čtvrtek hned ráno, když jsem
vylezla z chaty a kochala se krásným okolím a lítající smečkou - čili
lelkovala, jsem spadla ze schodu a přisedla si nohu. Ještě celé
dopoledne jsem s tím lítala s holkama a nacvičovala. Byly naprosto v
pohodě. Utka změnila názor, že přeci jen bude venku lépe a vyhýbala
se jen té středoasiatce, případně občas navštívila cizí chatu
:o) Odpoledne jsem ještě vyslechla první přednášku a pak už
jsem se jen odvezla 30 km do nemocnice do České Lípy. Odtud jsem slzící
volala šéfovi, ať pro mě přijedou, že mám sádru na noze..... Holky
byly mezitím v autě a když mi zdravotníci stroze oznámili, že mě
vyvezou na chodbu a ať si počkám, až mě někdo odveze, začala jsem
slzet znova, že se mi ty čuby v autě udusí. Nakonec mi tedy zavolali
taxíka, který mě odvezl 300 m na parkoviště. Nutno podotknout, že si
taxikář o mě myslel, že nejdu z chirurgie, ale z úplně jiného oddělení
..... Pak už jsem byla spokojená, měla jsem vše pod kontrolou - holky
stejně celou dobu spaly. |
|
|
|
Fotky, které zde časem najdete
jsou dílem Hanky Chmelové, protože já nestačila udělat ani jeden obrázek.
To je prostě zákon schválnosti, který funguje neomylně. Sádru mám
ale pěknou, modrou ..... :o) |
|
Tak víc snad příště! |
|
|
|
|
 |
|
Středoasiat Cindy a Kasík
hlídají páníčky ....... |
Kasík při odpočinku a hlídání
svého dočasného domečku .... |
|
|
|
Tato
stránka byla naposledy aktualizována: 03.06.2004 12:15 |