Hojsova Stráž (Šumava, 15-22/07/2006)
Letošní dovolenou jsme sice původně plánovali opět jako pejskařskou, ale nějak se nám to pomíchalo a nebyli jsme schopni se shodnout na tom správném termínu. Tak jsem se nakonec domluvila s Jarkou Buckovou, jejími sestrami a s celou naší smečkou, Andulkou, Thamínem a Almičkou jsme vyrazili na Šumavu. Vybrali jsme si pěkné místo Hojsovy Stráže. Ubytováni jsme byli v apartmánu, který byl opravdu moc pěkný a příjemný. Fotky zde.
Jarka, její sestry i Andulka jsou turistky a tak jsme se dohodli. že si uděláme program tak, aby nám všem vyhovoval. My jsme nebyli po štěňatech a nemoci příliš ve formě a ani to otřesné vedro nám nevyhovovalo na dlouhé túry. Takže jsme občas zastávkovali a vydali se s psíky za jiným programem. Snažila jsem se udat aspoň jednu z holek, ale ani jednou se mi to nezadařilo ... taky jsou ti vaši tibeťáci tak otřesní závisláci???  :o)))
První den pobytu v sobotu jsme si udělali krátkou procházku do okolí. V neděli jsme vyrazili do Železné Rudy, abychom koupili mapu, kterou jsme zapomněli doma.
Jarka měla instrukce od své kadeřnice, kde mají výborné dorty. A fakt měli :o))))

V pondělí jsme naplánovali delší pochod po zelené. Ovšem já jsem skončila velmi záhy, protože jsme došli k potoku z rozbitým můstkem. A kdo mě zná ví, že to je nepřekonatelná překážka :o))) Snažila jsem se přemluvit se nebo najít náhradní cestu, ale nepovedlo se mi to. Takže jsem Jarce dala Utku, která jí má moc ráda s tím, že Dany a Anda půjdou se mnou procházkou zpátky. Během pár kroků byly holky zpátky, že s Utkou to nepůjde :o) Došli jsme lesem zpátky a já si na mapě našla, že nedaleko je Nýrská vodní nádrž. Po návrati jsme se nalodili a vyrazili jí omrknout. Fotky najdete zde. Moc se nám tam líbilo.
V úterý jsem po ranní procházce lesem naplánovala další neturistický, za to však kulturní výlet na hrad se zámkem Klenová. Všichni přítomní projevili o zříceninu hradu zájem a tak jsme vyrazili. Malinko jsme nemohli najít cestu, ale nakonec jsme úspěšně dojeli na místo.
První zmínky o hradu Klenová pochází ze třináctého století. Hlavním účelem pevnosti Klenová bylo střežení obchodních cest do Bavorska. Z této doby se dochovala hranolová věž, ve které lze nalézt hladomornu. Obytný palác byl přistaven o něco déle. Celé jádro je obehnáno dvojitými hradbami s příkopem. Za vlády Rudolfa II, v době, kdy Klenovou vlastnili Harantové z Polžic a Bezdružic, dochází na Klenové k výstavbě renesanční budovy purkrabství. Nejvýznamějším obdobím panství Klenová je devatenácté století, kdy dochází k výstavbě novogotického zámku. Ve dvacátém století je na Klenové zřízena Galerie Klatovy/Klenová, která se soustřeďuje na moderní umění.
Co jsme nafotili najdete zde. Prolézačka hradem byla super a následné občerstvení se líbilo i pejskům (aspoň těm mým, kteří mi pomohli se zmrzlinou :o)))
Ve středu dorazila Jarčina sestra Eva, která musela být do úterka v práci a tak jsme jí jeli odpoledne ukázat Železnou Rudu a úžasně větrníky :o))
 Ve středu ženské udělaly konec našemu lenošení a naplánovaly turistický výlet na Černé jezero a Bílou strž s vodopády. Já jsem skončila s psíky u Černého jezera, abych se úplně neodrovnala :o))) Psíci si smočili nožky a pak jsme se prošli okolo jezera a odpočívali a fotili a čekali, až si nás vyzvednou. Idylka jako vyšitá.
A že jsem se jako fotograf činila (stejně jako Jarka)  se můžete přesvědčit v další minigalerii zde.
Večer jsme si na zahradě našeho penzionu opekli buřtíky a psíci se proběhli na oplocené zahradě. I když po návratu do apartmánu většinou padli a spali ... aspoň někteří, protože naši krakeni (zejména Dany a Any) měli hlídací službu stále :o)), zahrada byla úžasná a když nic od stolu nechtělo odpadnout, využili aspoň zahradu k dostihům.
V pátek se většina naší výpravy vydala na jezero Laka. Já je dovezla kam to šlo (moc daleko to nebylo, protože je to národní park, a vydala jsem se s psíky na hrad Velhartice.
Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Byl stavěn jako dvoupalácová stavba propojená hradbami. Rajský dům, který byl předním palácem stojí na nejvyšším místě hradní skály. Druhý palác na jižní staně skalního ostrohu splynul při přestavbách v 17. století se zámeckou částí. V tomto jižním paláci byly svého času uschovány Království českého, aby nemohlo dojít ke korunovaci Jiřího z Poděbrad na krále. Pro lepší vykrytí severozápadní strany hradu byla vybudována hranolová obytná věž, kterou s Rajským palácem spojuje kamený most. Takto řešený kamený most, jako spojení obranných systémů hradu, je ve střední Evropě ojedinělý. Most je dlouhý 32 m, široký 3 m a vysoký necelých 10 m. Nesou jej čtyři masívní pilíře s lomenými oblouky. Z mostu vedly jak do Rajského paláce, tak do hranolovité věže, padací můstky. V 17. století došlo k rozsáhlé přestavbě za účelem jeho zpohodlnění. Takto vznikl pozdně renesanční palác mezi původním hradním Rajským palácem a jižním palácem. Ke konci 18. století začíná hrad postupně upadat. Poslední majitelé  - Windischgrätzové hrad musí opustit v roce 1945 a hrad připadl státu.
Fotografie z Velhartic zde.
V sobotu ráno nám nezbylo nic jiného, než zase všechno zapakovat ... jedině o psy jsem se starat nemusela, protože kdyby Dany mohl, vlezl by mi do kufru, abych ho náhodou nezapomněla :o))) A pak hurá k Buckům, kde jsem zanechala jejich část výpravy a my se vydali směr domů! Dovolená se nám povedla a doufám, že nebyla poslední. Děkuji všem za příjemnous polečnost!!!