Linky tibetských teriérů

Často se mě lidi ptají, co dělat když se jejich tibeťák drbe, má suchou, zacuchanou srst, která nejde rozčesat apod. Samozřejmě neexistuje „všelék“. Rozhodla jsem se napsat aspoň něco málo k této problematice a především se s vámi podělit o své zkušenosti
V prvé řadě je třeba zkontrolovat, zda na vašeho opečovávaného psa nepřesedla blecha ze psa od sousedů, koček či ježků. Blechy mohou vašemu pejskovi způsobit velké potíže. Jejich přítomnost se projevuje drbáním, případně drobnými tmavými tečkami, hlavně na hřbetě pod ocáskem a na krku. Nejlepší je chránit psa dlouhodobě působícími prostředky, které zajišťují široké spektrum ochrany vašeho psa.

Pokud vyloučíme blechy jako příčinu svědění, hledáme z některých dalších příčin. Uvádím jen některé, a to ty nejběžnější:
vnitřní či jiní paraziti, alergie, způsob výživy resp. přecitlivělost na krmivo, nedostatečná nebo přehnaná péče, onemocnění některého vnitřního orgánu, přecitlivělost, neuróza.
O parazitech, které mohou vašemu pejskovi obtěžovat život psát nechci, je to téma velmi odborné. V tomto případě je na místě konzultovat s veterinářem. Jen zmíním, že by se pes měl pravidelně, asi 3x do roka odčervovat. Vhodný přípravek a frekvenci určí váš veterinář podle použitého prostředku.


Alergie vyskytující se i u zvířat může být obtěžující nejen pejska, ale i jeho majitele. Výčet látek (alergenů), na které si pes může vytvořit alergii je srovnatelná s těmi lidskými. Alergie na nejrůznější pyly se u psů objevují méně často. Častěji se vyskytují alergické reakce na bytový prach, roztoče, plísňové spóry, bakterie a kvasinky z kůže zdravého psa. Může se objevit i alergie na klíšťata. Stále častěji přibývají potravní alergie, které způsobují základní složky průmyslově vyráběných krmiv, ale také další přísady. Vzácně se mohou vyskytnou i alergie na látky z vlny či umělých vláken, plasty či chemikálie (kosmetika, léky).
	Alergeny se dostávají do těla vdechnutím (inhalační alergie), potravou (potravní alergie) nebo stykem s kůží (kontaktní alergie). Významným projevem alergie je svědivost, příp. zarudnutí kůže.

	Pes stejně jako člověk musí být vyšetřen odborníkem, který zjistí příčiny alergických reakcí a navrhne řešení. Léčba je podobná jako u lidí. V první řadě je třeba se vyhnout styku s alergenem. U některých alergií je to obtížné, a pak je nutné dlouhodobé podávání léků tlumících kožní zánět a svědivost. Jedná se hlavně o kortikoidy, které jsou však hormonálními léky a mohou časem přinášet řadu vedlejších nepříjemných problémů a nemohou být užívány dlouhodobě (léky pro lidi se u zvířat jeví jako nespolehlivé).
	Na potravní alergie, příp. alergie na kosmetiku může majitel psa velmi dobře reagovat sám tím, že sleduje reakce psa na určité druhy a najde ten, který pejskovi vyhovuje.

	Pokud připravujete potravu psovi sami, snižte podíl masa v krmné dávce, váš pes na to může být přecitlivělý. Pokud se alergie objeví na průmyslově vyráběné krmivo, osvědčilo se mi jehněčí s rýží, které vyrábějí téměř všichni výrobci kvalitních krmiv nebo speciální krmiva určená pro psy přecitlivělé. Někdy stačí krmivo změnit na určitou dobu a pak se zase vrátit k původnímu.

	Příčinou svědivosti může být také nedostatečná nebo přehnaná péče o srst. Člověk často přenáší své hygienické návyky i na psa aniž si uvědomí, že pokožka psa je jiná než lidská. Příliš častým šamponováním může dojít k velkému odmaštění srsti a kůže a k jejímu svědění. Také není vhodné užívat na psíky kosmetiku určenou pro lidi. Psí pokožce také příliš nesvědčí suché ústřední topení v bytech. Dochází ke ztrátě přirozené vlhkosti pokožky s následnou svědivostí.

Důležitá je pravidelná údržba a používání osvědčené zvířecí kosmetiky. Na suchou srst, která je pak náchylná na lámání a může vyvolávat také drbání je dobré používat pro běžnou údržbu též oleje. Olej napomáhá i k tomu, že se srst tolik nezacuchává a vhodně zvolený olej ji současně vyživí.
Dáváme také pozor, co náš chlupáč v srsti nosí z přírody. Zachumlance okolo větvičky či bodláku se velmi špatně odstraňují a mohou být také pro psa velmi obtížné. Pak se drbe a taková místa si vykusuje. Po každé procházce pejska prohlédneme a všechno co do jeho kožichu nepatří vybereme.

Srst a kůže je obrazem zdraví vnitřních orgánů. Pokud není něco v pořádku, může se to projevit i v kondici srsti a kůže a pes se přirozeně začne drbat. Zde je na místě důkladné vyšetření veterinářem.

Svědivost kůže může mít také příčiny v labilnější nervové soustavě. Pak mluvíme o tzv. neurózách. Bývá to citový stres zvířete z opuštěnosti, nudy, nedostatku pohybu, významné změny v okolí - majitele, prostředí, atd. Pocit svědivosti se pak objeví v jednom místě, na kterém se pes drbe nebo si jej olizuje, příp. toto místo vykusuje.

Ale i v běžné péči o psa se může vyskytnut několik momentů, kdy se můžeme se svědivostí setkat.

Pravidelně sledujte, zda se pes nedrbe za ušima, vnitřek uší nemá zarudlý, netřepe hlavou, uši nezapáchají. Pokud některý z příznaků zjistíte, navštivte veterináře, jedná se zřejmě o zánět. Pravidelně z uší vytírejte vatovými tampony maz a vytrhávejte prsty chlupy (uvolněné chlupy jdou dobře, ty co drží, časem povolí). Ušetříte tím drbání a nepříjemné zamotance pod ušima.
Dál je potřeba pravidelně kontrolovat anální žlázky - jsou umístěné u kořene ocasu. Jejich naplnění se projevuje tak, že pes "sáňkuje" po zadečku a drbe se, většinou na lopatkách. Vyprázdnění análních žlázek vám provede veterinář, pokud to neumíte sami.

Pokud jsme vyloučili všechny uvedené problémy, můžeme vyzkoušet některý z „babských“ receptů. Mě osobně se velmi osvědčily kapsle Pupalky dvouleté. Je dobrá nejen na srst, ale většinou pomůže i na drbání. Pupalku aplikuji jednu kapsli denně a po odeznění obtíží vysadím. Někdy ji podávám i preventivně.

Samozřejmě lze podávat i přípravky na výživu srsti, kterých je na trhu nepřeberné množství. Většinou obsahují Biotin, který podporuje růst srsti. Já používám přípravky, které vyjma Biotinu obsahují i další vitamíny a minerály pro výživu srsti.

Na závěr bych vám ráda popřála, abyste podobných starostí měli co nejméně.