|
Tak zase po dlouhé době se vám hlásím já. Utka se sice chtěla s vámi podělit o její další zážitky, ale tentokrát jsem jí to zatrhla. Mám toho na srdci víc já.Jak jste možná zaznamenali, máme za sebou náš první vrh. Krytí neproběhlo příliš úspěšně. Absolvovali jsme sice stěry, Utka byla u Phillipa 10 dní, ale štěně se narodilo jen jedno. Jak majitelka Phillipa a její veterinář, tak můj veterinář i chovatelka U-ti Anette se shodli, že jsem špatně určila začátek hárání a jeli jsme pozdě. Nechci s nimi polemizovat, protože si jistá opravdu nejsem už ničím. |
 |
| Březost Utky probíhala v naprosté pohodě. Nakoupila jsem vydatné krmivo, kterým jsem jí hodlala druhou půlku březosti přilepšovat. Ovšem krmení nechtěla. Tak jsme vařili a doplňovali vitamíny. Někdo radil přidávat kalcium, jiní v žádném případě a chytré knihy, které jsem studovala také ne, protože organismus feny pak "zleniví" a nevyužívá to, které by při nedoplňování využíval a v době kojení pak může častěji dojít k eklampsii. Proto jsem kalcium nepřidávala. To je možná na diskuzi, jiní chovatelé mohou mít odlišné zkušenosti. | |
| Na porod jsme se začali chystat v sobotu v noci. Probděli jsme skoro celou noc a k ránu jsme pak obě usnuly. Prospaly jsme pak skoro celý den a v noci jsme opět běhaly po bytě, přestýlaly gauče a pelechy. Odnesly to dva polštáře. Dany na nás koukal jako havran, protože jsme ho budily. V pondělí jsem měla dovolenou a to už byla Uti velmi nervózní celý den. K večeru jsem se pokoušela jí držet v bedně připravené k porodu. Pochopitelně se nám do ní cpal i Dany. A tady jsem udělala svou druhou chybu. Průběžně jsem ho vyháněla a pak jsem ho poslala s maminou k nim. Příště už bych to neudělala. Myslím, že je natolik disciplinovaný a na Utku fixovaný, že měl být celou dobu s námi. | |
| K večeru pak Utka začala rodit. Přípravná fáze trvala opravdu dlouho. Ještě jsem měla po ruce knihy a příručky a hlavně telefony (pro jistotu oba), kdyby něco, abych mohla volat. Což jsem taky volala, to se spolehněte. V půl desáté se narodilo štěně, čubička. Popravdě mě to natolik rozhodilo, že se mi klepaly ruce. Ovšem ve stressu jsem nestačila zaznamenat, jestli vyšlo lůžko. Čekala jsem co bude dál. Samozřejmě jsem volala o pomoc a zkušené chovatelky mi radily čubinu prohmatat, že teď už štěňatům nic neudělám. A jak jinak, něco jsem nahmátla. Tak jsem čekala, jestli bude ještě aspoň jedno další štěně. Náš veterinář říkal ať počkáme 3 hodiny a pak voláme. Zřejmě kvůli nám nešel ani spát, protože když mu mamina před půlnocí volala, nespal a že máme ihned přijet. Utku prohmatal a vyšetřil a zklamaně nám řekl, že štěně je opravdu jen jedno a nevyšlo lůžko. Navíc se Utce nespustilo mléko. Na to jí píchl injekci a lůžko prý do rána bude venku. Mléko se pak do půl hodiny spustilo a lůžko opravdu vyšlo. | |
| Spala jsem s Utkou a štěnětem v ohradě, jestli se o spánku vůbec dá hovořit. Druhý den už bylo všechno v pořádku. Probulela jsem půl dne - částečně únavou a vyčerpáním a částečně i zklamáním. Odpoledne jsem pak musela na důležitou poradu do práce, tak jsem aspoň na chvíli zapla mozek na jiné téma a navečer jsme šly s Utkou brzy spát, abychom to dospaly, i když jí štěňule samozřejmě budila na kojení a Utka byla opravdu velmi vzorná máma.Další noc jsem štěně s Utkou na noc nastěhovala do prádelního koše a spala jsem s nimi na molitanu na zemi, abych je měla při ruce. | |
| V ohradě být Uti nechtěla, nosila mi štěně na klín nebo do postele, sama se na mě namáčkla a paničko drbej obě. Což mi popravdě nečinilo ani jeden problém, pokud to nebylo ve dvě v noci. Porodem přestala Utka žrát skoro úplně. Jediné, co byla ochotna pozřít bylo vařené kuře bez čehokoli. Naštěstí nebylo opravdu nutné přidávat nic, protože jedno štěně fenu nezatíží a Uti je velmi zdravá a odolná fenka. | |
| A co Dany? Právě proto jsem psala o své velké chybě. Nevšímal si jak štěněte, tak Utky. Žárlil! Až když jsem to už opravdu jeden večer nevydržela a zpucovala jsem ho, jako už dlouho ne, začal se aspoň k Utce chovat normálně. Kuba si štěně zamiloval okamžitě. Jakmile písklo, první u ní byl Kuba, za ním v závěsu Utka a nakonec se klackoval Dany, který se metr před bednou otočil a šel po svých (zřejmě, když zjistil, že je vše v pořádku). Jakmile však štěně povyrostlo a začali jsme s ním chodit na zahradu, ignoroval jí sice pořád dál, případně na ní vrčel, když ho hodlala otravovat, ale hlídal o sto šest. Je to můj mazánek. Vím, že se nemám čím chlubit, ale popravdě kdo z nás je rozmazlené nemá.Tak to byla naše první štěňátka, vlastně štěňátko. | |
| Nayinka je naprosto úžasná. Po Utce sdědila její sluníčkovou povahu a po taťkovi Phillipovi je naprostá pohodářka a nic jí nevyvede z míry :o) | |
| Vám všem přeji hodně pohody a štěstí! | |
|
Zpravodaj 29/2003 |
|
| Tato stránka byla naposledy aktualizována: 15.10.2013 23:39 | |
| Copyright © Radana Sojková, Legs-Smon TTs | |