Bratislava                    20-21/8/2005

Alf (Ch. Ala-Ba´Tog Go-Kar), Arthur, Any (A´Naya Lamleh Legs-Smon), Uti (Ch. Dscho Utra U-ti), Asharka (Ch. Ashar Yontan Najkosyva), Arien (JCh. Arien Lamleh Schambala), Jimi (JCh. A´Jigme Lamleh Schambala)
                      

Jako tradičně i letos jsme vyrazily s holkama na výstavní víkend do Bratislavy. Vyjely jsme už v pátek večer, že dojedeme do Bratislavy a přespíme v autě, abych nebyla až tolik umlácená. Určitě bych se vyspala, kdyby si Utka nevzala službu a nehlídala kdykoli proletěl okolo auta pták ..... a Anynka jí hned přispěchala na pomoc. Myslela jsem, že těm dvěma aktivistkám zakroutím krkem. Těsně před tím, než jsem vstávala usnuly jak dřeváci. Tak jsem je za trest taky vzbudila :o)))

Tentokrát se vystavovala Any a Utka dělala doprovod. Nanynčinou konkurencí v třídě otevřené byla německá fena Atsharba´s Dharma Samin, která byla na naší klubovce třetí. Tato fenka je o 10 měsíců starší než naše Anyna a je dospělejší. Navíc ma atraktivní zlatobílou barvu. Naše slunce se v sobotu příliš předvádět nechtělo, ale i tak to šlo. V neděli už zase byla ve formě. V sobotu posuzoval rakouský rozhodčí Erwin Deutscher. Je to příjemný pán a v posudku nešetřil chválou. V neděli posuzoval Roberto Schill (RO), který působil poněkud nesympaticky. Ale i od něj máme moc pěkný posudek.
V sobotu po výstavě jsme se domluvili s ostatními a vyrazili do víru velkoměsta. Jediní místní Adámekovi vymysleli, že bychom mohli vyrazit do Auparku na pizzu. Výborný nápad. Posezení v klimatizované italské hospůdce u pizzy a výborné kávy s přáteli bylo víc než příjemné. Ani chlupáči nepřišli zktrátka, dostali od obsluhy misky s vodou a od páníčků kousky pizzy. Nakonec byl čas vyrazit. Tak ještě vyvenčit pejsky v parku u Auparku, společné foto mazánků a odjezd. Eva Holanová s Asharkou tentokrát trhly partu a jely zpátky k mamince do Brna slavit narozeniny. Já s holkama, Pospíšilovi s Alfim a Arturkem a Niebauerovi s Jimim jsme se jeli ubytovat. Adámekovi byli tak hodní, že nás ještě k hotelu zavezli. Moc jim za všechno dik, včetně všech fotek, které zde najdete. My jsme bydleli ve společné buňce s Pospíšilovými. Měli jsme trochu obavu, že psi budou v noci hlídat, ale všichni čtyři chrupali a ani nehlesli.
V neděli jsem hned po výstavě spěchala zpátky, protože jsem měla domluvenou návštěvu u Míšky Piňosové a jejího Ampíka. Bylo moc fajn zase po půl roce vidět milé přátele. Paní fotografka chtěla udělat nejaké fotečky našich Bobin, ale já na to už neměla moc sílu a ani holky by to asi nebavilo. Domluvily jsme se na příště. Za to jsme se protlachaly k třetí hodině ranní. Ráno jsem nevěděla jak se jmenuju. Kávičkou jsem se dostala do stavu sednou do auta a vyrazit směr Olomouc k Jemelkům. Byla jsem moc zvědavá na Sannina miminka a nezklamala. Chlapci jsou opravdu úžasní. Maji pěkné postavičky, nádherné hlavičky, zajímavé barvy, prostě jsou úžasní.  U Jemelků bylo příjemně a pořád bylo co probírat, protože okolo psů je vždycky hodně zajímavých věcí, co ještě člověk neví nebo novinek.  A tak jsme se neplánovaně zdržely dva dny. Simona mi mimo jiné ukázala i prostory muzea, kde pracuje. Mám ráda architektonicky zajímavé objekty, včetně moderní archtektury a tak jsem ráda, že jsem měla možnost muzeum vidět. A konečně jsem si aspoň v rychlosti prohlédla některé historické památky Olomouce.
Původně jsme plánovaly ještě vyrazit do Telče, ale počasí se mi nezdálo dobré na výletnění a tak jsme se vydaly zpátky domů. Pěkně jsem si odpočinula a vyčistila si hlavu a doufám, že budeme mít co nejříve příležitost se opět všichni sejít. Holky byly dokonalé a já jsem si uvědomila, že i když jim někdy hubuju, mám doma moc hodná psiska.