Ze života štěňat
   (Thami a Shalu v 6 týdnech)
 
Tak naše štěňátka už nejsou žádná mimina, ale velcí pejsci. Thami je velmi rozvážný psík, ale umí se i báječně bavit s našimi velkými. Shalu je průzkumnice, ta se zabaví i sama. Běhají po bytě a co chvíli je někde hledám. Sice jsou i ve své ohrádce, ale to jen, když chtějí spát. To si pak sednou vedle bedny a hlasitě se dožadují, abych je umístila do jejich prostoru. Krásně už víc jak dva týdny baští z mističek, i když máma je jim pořád dobrá nejen na mazlení.
Mimo jiné naprosto neomylně Shalunka objevila v ložnici psí polštář. Původně byl Danyho, pak mu ho zabavila Utka a teď na něm občas chrupají štěňata (Dany i Any spí většinou u mě v posteli, Any je vyložený tuleň, štěňata zatím ne :o) Ta se raději věnují zápasu ...
 
Nevím, zda to tak mohu napsat, ale tibeťáci mají zřejmě v genech zakódovány některé výjimečné vlastnosti. Tuhle večer jsem vzala Thamiho do postele na večerní pomazlení a on najednou z ničeho nic zabořil čumák mezi peřinu a polštář na vedlejší posteli a začal se zavrtávat. Připomínal pštrosa a já opravdu litovala, že nemám po ruce foťák. Myslela jsem, že se chce schovat pod peřinu, i když zima mu určitě nebyla. Jaké bylo mé překvapení, když se po chvíli vynořil a vítězoslavně třímal v tlamičce kapesník. Přesněji zbytek kapesníků na onom místě narafičený na Andu, která už mi natrhala polovinu zásob mých kapesníků. Utka to dělala taky a Dany jako štěně byl tím velmi populární (zejména v případě papírových kapesníků natrhaných na minikousíčky na koberec :o)
     
I v jiných věcech jsou štěňata velmi vnímavá. To zase jednou večer dostali kousek kedlubny, protože velcí ji milují. Když už Thamin dostal druhý kousek, který mu švihla Nanda, přišel, sedl si mi pod nohy a hleděl na mě s naprosto dokonalým žebráckým výrazem. A to jsem ho to rozhodně neučila.
Zatím ovšem nic nezničili. Jen dodělali telefonní šňůru, kterou načala jako štěně Any. Protože jsem zručná, drátky jsem na pátý pokus obnažila, pospojovala a zalepila se slovy, že novou koupím, až ti dárečci zmizí z baráku. O co se pokoušejí, je moje květina - revoluční Adéla (dracena). Ta je opatřená trikem, aby se nerochňali v hlíně a ani na ně už nezbyli žádné listy, protože ty spodní otrhala jako štěně naše malá zahradnice Anda. Květinka je do stropu, takže uklidit nikam nejde.
A i jinak jsou velmi pracovití. Dostali jsme nový rendlík, je potřeba zlikvidovat nepotřebný obal. Ale nejprve si ho pořadně prohlédnout a promyslet jak ...
A TAKHLE JE MÁM ÚPLNĚ NEJRADĚJI !!!!!