Letní setkání tibetských teriérů Chomutov - Křímov (26. července 2009)
Na neděli 26. července 2009 jsme s Janou Jindráčkovou naplánovali setkání tibeťáků na severu Čech. Chvíli jsme hledali příhodné místo, aby bylo možné se sejít s co největším množstvím psů a nikomu jsme nepřekáželi a aby ani nám nepřekážel provoz turistů a cyklistů. A další podmínkou bylo, aby se dala najít nepříliš dlouhá a nepříliš komplikovaná cesta dlouhá do 10 km. A protože bydlíme pod Krušnými horami, zdál se nám to úkol skoro nemožný. Ale podařilo se. Vybrali malebnou část Krušných hor nad Chomutovem, okolí Křímovské vodní nádrže. Vyrazili jsme jednu sobotu dopoledne na průzkum terénu s našima holkama a cesta k přehradě super. Druhou část trasy jsem se chystala prozkoumat opět s holkama ve čtvrtek před setkáním a místo zkoumání jsme dostaly plaváka a skončily jsme u Jany v obchodě. Ale mapu jsme měli, základní orientaci taky, tak jsme se rozhodli to nechat náhodě :o))

Sešli jsme se ráno na devátou v Chomutově. Účastníci dostali souřadnice a kdo jel podle navigace, skončil pod mostem :o) No, já to pořád říkám, že nejlepší orientace je podle mechu a lyšejníku!!! Ti co neměli navigaci volali o pomoc a většina se časem i našla. Asi s půlhodinovým zpožděním při čekání na všechny výletníky, jsme konečně vyrazili směr Třetí mlýn, který leží v Bezručově údolí. Celkem se sešlo 12 páníčků s 9 psíky, převážně ze severu Čech a okolí Prahy, jedni účastníci z Mostu z časových důvodů šli s námi jen kousek. Mimo jiné dorazila i Andina dcera Ellinka s páníčky a kámoškou Kaminou. Na Třetím mlýně jsme nechali auta a už jsme se vydali po svých. Ještě před odchodem jsme udělali první společnou fotku, aby bylo vidět jak psíci vypadali, než se zmazali :o))

Hanka a Balu, Jitka a Benny, Luděk a Elli, Radana a Byema (patří k Jitce, proto kouká doprava) a Yusha, Yvona a Kamina, Dáša a Sendy, Jarda a Siddhi, v druhé řadě Dášina kamarádka a Jana Jindráčková, vpravo Sendy syn a páníčkem z Mostu (některá jména si nepamatuji a moc se za to omlouvám)

První část trasy vedla ke Křímovské přehradě, která je opravdu nádherná. Část cesty je do kopce a hodně po rovině. Tato část trasy nebyla značená turistickou značkou, ale nedá se z ní sejít, dojde se až ke žluté, po které jsme pak měli pokračovat okruhem zpět. To jsme si aspoň mysleli :o)) V družné zábavě jsme se někde zamysleli špatně a odbočili jsme. Původně plánovanou trasu jsme si  asi o 1,5 km zkrátili. Odměnou mi byl kopec ... a zrovna k tomu svítilo sluníčko ... fuj!!! Po této skušenosti jsme si už začali pečlivě hlídat žlutou turistickou značku, abychom nikde nebloudili. Cesta vedla lesem a po lukách, místy s výhledem do okolí a byla opravdu příjemná. Akorát jsme pořád stoupali, což už mi začalo být podezřelé, protože cíl cesty se blížil a žádná cesta dolů. Čekala jsem, že přijde nějaký šílený padák ... přišel, ale kromě částečně rozjeté bahnité cesty to šlo. 

      

Zatímco Yusha se snaží být za dámu za každou cenu, Ellinka neslevuje ze svého požadavku přivést si v kožichu z výletu co nejvíc špíny a lupení .... je to prostě zlatíčko :o))) 

        

S krátkými zastávkami na odpočinek a napojení psů, případně sváču, jsme asi v 13,30 hodin došli zpět k autům. Opět jsme se naložili do aut a vyrazili na První mlýn, kde jsme měli domluvený táborák. Než nám dovezli k táboráku dřevo, dali jsme si chlazené nápoje a káfíčko. Pak Jarda Jindráček rozdělal oheň a díky němu jsme si mohli upéct buřtíky. Pro tuto mimořádnou příležitost jsem upekla rebarborový koláč, který zmizel a někteří účastníci si šli přidat několikrát :o))  Všichni zúčastnění dostali za to, že přežili magnetku s motivem setkání. 

Chvíli jsme ještě poseděli u ohně a klábosili, ale protože to byla neděle, kolem páté hodiny jsme se rozjeli ke svým domovům. Společně jsme si naplánovali další výlet a my už se těšíme. 

     
 
Foto: Jitka Kržová, Jindráčkovi