Na neděli
26. července 2009 jsme s Janou Jindráčkovou naplánovali
setkání tibeťáků na severu Čech. Chvíli
jsme hledali příhodné místo, aby bylo možné se sejít
s co největším množstvím psů a nikomu jsme nepřekáželi
a aby ani nám nepřekážel provoz turistů a cyklistů.
A další podmínkou bylo, aby se dala najít nepříliš
dlouhá a nepříliš komplikovaná cesta dlouhá do 10
km. A protože bydlíme pod Krušnými horami, zdál se nám
to úkol skoro nemožný. Ale podařilo se. Vybrali
malebnou část Krušných hor nad Chomutovem, okolí Křímovské
vodní nádrže.
Vyrazili jsme jednu sobotu dopoledne na průzkum terénu s
našima holkama a cesta k přehradě super. Druhou
část trasy jsem se chystala prozkoumat opět s
holkama ve čtvrtek před setkáním a místo zkoumání
jsme dostaly plaváka a skončily jsme u Jany v obchodě.
Ale mapu jsme měli, základní orientaci taky, tak jsme
se rozhodli to nechat náhodě :o))
Sešli jsme
se ráno na devátou v Chomutově. Účastníci
dostali souřadnice a kdo jel podle navigace, skončil
pod mostem :o) No, já to pořád říkám, že nejlepší
orientace je podle mechu a lyšejníku!!! Ti co neměli
navigaci volali o pomoc a většina se časem i našla.
Asi s půlhodinovým zpožděním při čekání
na všechny výletníky, jsme konečně vyrazili směr
Třetí mlýn, který leží v Bezručově údolí.
Celkem se sešlo 12 páníčků s 9 psíky, převážně
ze severu Čech a okolí Prahy, jedni účastníci z
Mostu z časových důvodů šli s námi jen
kousek. Mimo jiné dorazila i
Andina dcera Ellinka s páníčky a kámoškou Kaminou. Na
Třetím mlýně jsme nechali auta a už jsme se
vydali po svých. Ještě před odchodem jsme udělali
první společnou fotku, aby bylo vidět jak psíci
vypadali, než se zmazali :o))
Hanka
a Balu, Jitka a Benny, Luděk a Elli, Radana a Byema (patří
k Jitce, proto kouká doprava) a Yusha, Yvona a Kamina, Dáša
a Sendy, Jarda a Siddhi, v druhé řadě Dášina
kamarádka a Jana Jindráčková, vpravo Sendy syn a páníčkem
z Mostu (některá jména si nepamatuji a moc se za to
omlouvám)
První
část trasy vedla ke Křímovské přehradě,
která je opravdu nádherná. Část cesty je do kopce a
hodně po rovině. Tato část trasy nebyla značená
turistickou značkou, ale nedá se z ní sejít, dojde se
až ke žluté, po které jsme pak měli pokračovat
okruhem zpět. To jsme si aspoň mysleli :o)) V družné
zábavě jsme se někde zamysleli špatně a odbočili
jsme. Původně plánovanou trasu jsme si asi o
1,5 km zkrátili. Odměnou mi byl kopec ... a zrovna k
tomu svítilo sluníčko ... fuj!!! Po této skušenosti
jsme si už začali pečlivě hlídat žlutou
turistickou značku, abychom nikde nebloudili. Cesta vedla
lesem a po lukách, místy s výhledem do okolí a byla
opravdu příjemná. Akorát jsme pořád stoupali, což
už mi začalo být podezřelé, protože cíl cesty
se blížil a žádná cesta dolů. Čekala jsem, že
přijde nějaký šílený padák ... přišel,
ale kromě částečně rozjeté bahnité
cesty to šlo.
|
S krátkými
zastávkami na odpočinek a napojení psů, případně
sváču, jsme asi v 13,30 hodin došli zpět k autům.
Opět jsme se naložili do aut a vyrazili na První mlýn,
kde jsme měli domluvený táborák. Než nám dovezli k táboráku
dřevo, dali jsme si chlazené nápoje a káfíčko.
Pak Jarda Jindráček rozdělal oheň a díky němu
jsme si mohli upéct buřtíky. Pro tuto mimořádnou
příležitost jsem upekla rebarborový koláč, který
zmizel a někteří účastníci si šli přidat
několikrát :o)) Všichni zúčastnění
dostali za to, že přežili magnetku s motivem setkání.
Chvíli
jsme ještě poseděli u ohně a klábosili, ale
protože to byla neděle, kolem páté hodiny jsme se
rozjeli ke svým domovům. Společně jsme si naplánovali
další výlet a my už se těšíme.
|